Zkoušky těsnosti nádrží, rozdělení závadných látek, související povinnosti
Závadná látka (ZL) je jakékoliv látka, která může ohrozit vody. Jaký je ale rozdíl mezi ZL a nebezpečnými ZL. Jaké jsou povinnosti při nakládání se ZL (havarijní plán, zabezpečení ZL, prohlídky, zkoušky těsnosti), na co si dát pozor a jaké hrozí sankce?
Vodní zákon požaduje pravidelné provádění zkoušek těsnosti potrubí a nádrží.
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách požaduje v § 39 odst. 4 písm. d) provádět nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek.
V případě zjištění nedostatků dále ukládá bezodkladně provádět jejich včasné opravy. V případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje.
Odborně způsobilé osoby pro provádění zkoušek těsnosti zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí.
Norma pro provádění zkoušek vodotěsnosti nádrží ČSN 75 0905 z března 2006 byla nahrazena normou ČSN 75 0905 z dubna 2014, která, mimo jiné, nově požaduje, pro provádění zkoušek těsnosti nádrží na agresivní kapaliny nebo na kapaliny s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vod, vykonání zkoušky zkušebním technikem s kvalifikací podle ČSN ISO 9712 – Obor zkoušení těsnosti LT.
Koho se zkoušky těsnosti týkají
Zkoušky těsnosti podle § 39 odst. 4 písm. d) se týkají každého, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu (tj. zařízení s kapalnými závadnými látkami 1000 a více L) nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody (blíže § 2 písm. c) vyhlášky 450/2005 Sb.).
Kromě zkoušek těsnosti je dále vyžadováno nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy.
V praxi jsou často na téma zkoušek těsnosti různé názory a pro jejich sjednocení je tato oblast řešena na našem semináři nejen z pohledu prace, ale i z pohledu ČIŽP a správce povodí.
Téma závadných látek a souvisejících povinností je také stále nedokončenou částí vládního ekoauditu.
Záchytné vany, nepropustná podlaha
Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí (např. tedy záchytné vany, nebo ale i jiná vhodná opatření.
Sklady ale zcela jasně musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod.
Pozor na hořlavé kapaliny (ČSN 65 0201): Tato norma platí pro stavby, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny. Výrobní prostory (včetně otevřených technologických zařízení) a sklady hořlavých kapalin musí být vybaveny havarijními jímkami nebo záchytnými jímkami, které jsou trvale napojeny (kromě 6.2.5) na havarijní jímky.
Kategorie závadných látek podle vodního zákona
Vodní zákon rozlišuje tři kategorie látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (závadné látky). V praxi však bývá problém se správným zařazením.
Podle § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou závadné látky takové látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky", "ZL").
Příloha č. 1 vodního zákona rozlišuje 2 kategorie závadných látek: zvlášť nebezpečné ("ZNZL") a nebezpečné ("NZL"). Třetí kategorií jsou závadné látky, které v příloze nejsou uvedeny - pouze závadné látky.
S určování kategorií však bývá často problém a v praxi se vyskytují různé názory na zařazení závadných látek do příslušných kategorií. Což v důsledku může mít závažné dopady na rozsah následných povinností (havarijní plán, půlroční prohlídky, zkoušky těsnosti a další dle § 39 zákona).
Příklad zařazení
Zařazení motorového benzínu: Podle našeho názoru motorový benzín patří "pouze" mezi nebezpečné závadné látky (Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu). Benzín má podle nařízení CLP klasifikaci Carc. 1B. Kategorie 1B je nebezpečnost, u níž se pouze předpokládá, že má u člověka karcinogenní potenciál, přičemž důkazy pro klasifikaci pocházejí především ze zkoušek na zvířatech. Aby ZL byla ZNZL musí jít o látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí. Motorový benzín s klasifikací 1B nebezpečnost pro ZNZL nenaplňuje a MŽP nám tento předpoklad potvrdilo v rámci dotazu přes Helpdesk. Pro vznik povinnosti zpracovat havarijní plán je tedy limitní množství benzínu v obalech 2000L a více, v případě zvýšeného nebezpečí pro vody 300L a více (oproti limitu 15L v případě ZNZL). Zvlášť nebezpečné látky jsou jmenovitě definovány v Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., ostatní látky náležející do uvedených skupin pro zvlášť nebezpečné látky se považují za nebezpečné látky.
Zařazení řepkového oleje: Řepkový olej nepatří do kategorie nebezpečné závadné látky. Nejedná se o nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. Ani není správné uplatnit další položku NZL: Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, protože do této položky patří ty ZL, které nepříznivě ovlivňují kyslíkovou rovnováhu svým rozkladem (např. amonné soli a dusitany). Řepkový olej spadá do kategorie závadné látky. MŽP nám tento předpoklad potvrdilo v rámci dotazu přes Helpdesk. Pro nádrže s rostlinnými oleji tedy nejsou povinné opakované zkoušky těsnosti podle § 39 odst. 4, protože se nejedná o nádrže pro skladování zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek.
Všechna výše uvedená temata a další souvislosti budeme řešit na speciální semináři k závadným látkám:
Závadné látky, zkoušky těsnosti, havárie: 3.6.2026, Praha + online
Rozdíl mezi ZL a nebezpečnými ZL. Povinnosti při nakládání se ZL (havarijní plán, zabezpečení ZL, prohlídky, zkoušky těsnosti), na co si dát pozor a jaké hrozí sankce? Jak efektivně řešit provozní úniky a havárie. Speciální formát, na kterém vystoupí zástupce Povodí Vltavy, odborný poradce s dlouholetými zkušenostmi z ČIŽP, sanační firma DEKONTA a výrobce havarijních prostředků značky Eccotarp.
Výklad povinností zaměřený na podnikovou praxi se dozvíte i na odborných kurzech věnovaných aplikované podnikové ekologii:
Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Konference: Hlavními tématy jsou legislativní novinky na národní i evropské úrovni vč. připravované právní úpravy, praktické zkušenosti z provozní praxe a nejlepší dostupné techniky, technologie oběhového hospodářství.
Závadné látky, zkoušky těsnosti, havárie
Závadná látka (ZL) je jakékoliv látka, která může ohrozit vody. Rozdíl mezi ZL a nebezpečnými ZL. Povinnosti při nakládání se ZL (havarijní plán, zabezpečení ZL, prohlídky, zkoušky těsnosti), na co si dát pozor a jaké hrozí sankce? Jak efektivně řešit provozní úniky a havárie.
Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
Skryté rezervy v odpadovém hospodářství: Kde je hledat a jak je využít? Jak ušetřit za svoz odpadu? Jaké možnosti má původce odpadu? Odborný seminář klíčových aktérů zastupující strany odpadového řetězce: poradenská společnost ENVI GROUP s.r.o., Česká asociace odpadového hospodářství, výrobce shromažďovacích nádob MEVA a.s., odpadová společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. a Česká inspekce životního prostředí.
ESG report: praktický pohled v kontextu podnikové ekologie a ISO 14001
Nové nařízení EU 2025/40 o obalech (PPWR) a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
Webinář k novému nařízení EU obalech 2025/40 (PPWR): obsah, způsob adaptace, vyplývající povinnosti a omezení. Dále se podíváme na povinnosti firem ze současného zákona 477/2001 Sb. o obalech.