Přejít na článek: Skleníkové fluorované plyny

Skleníkové fluorované plyny

share print
Podrobnější informace MŽP k problematice skleníkových fluorovaných plynů (F-plyny).

Podrobnější informace MŽP k problematice skleníkových fluorovaných plynů (F-plyny).

EnviGroup extranet
Odborník potřebuje víc. Získejte přístup k prémiovým informacím a aplikacím, které vám usnadní život firemního ekologa. Získejte svého Průvodce podnikovou ekologií.

Fluorované skleníkové plyny

Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečně fluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), fluorid sírový (SF6) a další fluorované skleníkové plyny. Jejich seznam je uveden v příloze I a II nařízení (EU) č. 517/2014.

Fluorované skleníkové plyny sice nemají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu Země, zato však mají tzv. potenciál globálního oteplování (tzv. GWP z anglického „global warming potential“). Emise těchto látek tedy mají negativní vliv na klimatický systém Země ve smyslu jeho oteplování. Potenciál GWP je vztažen k hmotnosti CO2, pro kterou je stanoven potenciál rovný 1. Některé F-plyny mají potenciál až tisícinásobně vyšší než právě jedna molekula CO2. Znamená to tedy, že pokud má látka GWP = 1430, jedna vypuštěná molekula do atmosféry má stejný efekt jako 1430 vypuštěných molekul CO2. Také tyto látky jsou chemicky poměrně stálé a při vypuštění emisí přetrvávají v atmosféře i po několik desítek let.

F-plyny mají řadu velmi dobrých technických vlastností, pro které jsou v praxi široce používány zejména jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu, jejichž použití je omezeno Montrealským protokolem a také legislativou EU. Od 90. let 20. století jejich spotřeba roste a to s využitím především v oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, protipožární ochraně, nadouvadel izolačních pěn apod. Ve srovnání s rokem 1990 vzrostla v EU jejich spotřeba o 60% a také celosvětová spotřeba má výraznou stoupající tendenci.

Podle Kjótského protokolu se emise F-plynů započítávají do limitů snížení emisí skleníkových plynů, kterých mají jeho signatářské země, včetně EU, dosáhnout. Vrcholové orgány EU proto přijímají přísná opatření k jeho splnění.

Jedním z nich je také omezení spotřeby fluorovaných skleníkových plynů o 79% do roku 2030 oproti referenčnímu období 2009-2012. Kontrolu trhu skrze systém přidělování kvót pro výrobu a dovoz fluorovaných skleníkových plynů do EU zavádí nařízení (EU) č. 517/2014. Další opatření směřují především k předcházení emisím těchto látek, prováděním pravidelných kontrol zařízení kvalifikovanými pracovníky, znovuzískáním těchto látek z vyřazených zařízení, a stanovení kvalifikace potřebné k servisním úkonům, které jsou na zařízeních prováděny.

Dne 1. ledna 2015 se začalo používat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, o fluorovaných skleníkových plynech, které zároveň ruší původní nařízení (ES) č. 842/2006. I nadále však zůstávají v platnosti prováděcí nařízení, která budou postupně aktualizována..

Povinnosti firem v podnikové ekologii (kniha)

Stručný průvodce problematikou podnikové ekologie, přehled povinností s komentáři

1 190 Kč bez DPH

Semináře a školení