Je nutná změna povolení při změně provozovatele zdroje znečišťování ovzduší?

V ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší"), je uvedeno, že práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona provozovateli přecházejí na právní nástupce provozovatele.

Výše uvedené platí pouze pro rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu, tj. pro povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, které vydává krajský úřad dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší („povolení provozu"). Podle § 2 písm. h) zákona o ochraně ovzduší se za provozovatele stacionárního zdroje považuje právnická nebo fyzická osoba, která zdroj skutečně provozuje; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje.

Z obsahu a povahy povolení provozu vyplývá, že se jedná o typické rozhodnutí in rem, což stvrzuje § 40 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší. Rozhodnutí in rem se prvotně nevztahují k osobě adresáta, ale týkají se adresáta z důvodu jeho vztahu k určité věci (např. nemovitosti či zařízení). Pro vydání rozhodnutí in rem jsou relevantní výlučné vlastnosti této věci a rozhodnutí pak lpí na této věci a působí vůči každé osobě, která se ve vztahu k této věci nachází ve stejném právním postavení jako původní adresát. Rozhodnutí in rem tak zavazují i právní nástupce, na něž práva a povinnosti z těchto aktů přecházejí. Povahu aktu in rem mají např. také územní rozhodnutí, stavební povolení či kolaudační rozhodnutí.
Pojem „právní nástupce provozovatele" není nikde definován, a proto musí být dovozen výkladem. V zásadě půjde o typickou situaci právního nástupnictví z titulu změny vlastníka zdroje, ať už na základě kupní smlouvy či např. při přeměně obchodní společnosti.

Pokud je vydání povolení provozu na základě § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, je právní nástupce provozovatele zařízení povinen podle § 17 zákona o integrované prevenci oznámit přechod integrovaného povolení povolujícímu úřadu do 15 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností.

JUDr. Libor Dvořák, ředitel legislativního odboru
Bc. Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší