FAQ k PPWR od českého Ministerstva životního prostředí

Uplatní se § 15a odst. 1 zákona o obalech i po účinnosti nařízení („osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až 15, pokud splňují podmínku, že celkové množství obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň jejich roční obrat nepřekročí 25 000 000 Kč“)?

Výjimka podle § 15a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, není od 12. srpna 2026 aplikovatelná, protože nařízení působí přímo a je z hlediska právní síly nad českým zákonem. Čl. 45 PPWR stanovuje, že producenti mají rozšířenou odpovědnost producenta za obal, včetně obalu baleného výrobku, jež dodávají poprvé na území členského státu, nebo který rozbalí, aniž by byli konečnými uživateli, v rámci systémů zavedených v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES a s tímto oddílem. PPWR následně nestanovuje žádné výjimky z plnění povinností rozšířené odpovědnosti producenta, ani za pomoci de minimis např. na základě hmotnosti obalů uváděných na trh. Tuzemská výjimka v § 15a zákona o obalech tak s nařízením není slučitelná.

Jaké povinnosti musí plnit podnik v roli distributora vůči kontrolním orgánům, pokud jde o výklad požadavku čl. 19 odst. 6? Musí distributor pro účely kontroly disponovat specifickými dokumenty k prokázání shody, nebo je toto výhradně povinností výrobce?

Výrobce vytvoří EU prohlášení o shodě dle přílohy VIII a ujistí odběratele, že povinnosti jsou splněny. V případě, že kontrolní orgán bude při kontrole distributora požadovat toto prohlášení výrobce, distributor zpřístupní příslušné dokumenty do deseti dnů od obdržení žádosti vnitrostátního orgánu (nařízení obdobně pracuje s lhůtou deseti dnů pro poskytnutí dokumentů v čl. 15 odst. 10, čl. 17 odst. 2 písm. e) a čl. 18 odst. 8).

V jakém jazyce musí být podle čl. 39 odst. 2 PPWR vypracovány technická dokumentace a EU prohlášení o shodě pro obaly uváděné nebo dodávané na trh v České republice? Je přípustné předložit dokumentaci v anglickém jazyce?

Technická dokumentace a EU prohlášení o shodě musí být pro kontrolní orgány dostupné v českém jazyce. Kontrolní orgán může v odůvodněných případech technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě akceptovat rovněž v anglickém jazyce. Technická dokumentace a EU prohlášení o shodě by měly být kontrolními orgány vyžadovány prioritně v elektronické podobě.

Jak bude výrobce prokazovat, že v souladu s čl. 15 odst. 6 neuvádí své identifikační údaje přímo na obalu, protože to není možné, a že je proto poskytuje prostřednictvím QR kódu, jiného nosiče digitálních dat nebo v dokladu přiloženém k balenému výrobku?

Výrobce si musí připravit dostatečné podklady, které předloží kontrolnímu orgánu. Především by mělo jít o technické důvody, jakým je charakter a povaha materiálu nebo velikost obalu. Zároveň však platí, že dle první věty čl. 15 odst. 6 může výrobce bez jakýchkoliv dalších podmínek uvést v QR kódu či na jiném nosiči údajů požadované informace.

Je pro kontrolu u plniče/výrobce dostačující, že dodavatel prázdného obalu poskytl plniči prohlášení o shodě s odkazem na svou dokumentaci (dodavatel si je vědom povinnosti vést technickou dokumentaci a je schopen ji na požádání předložit)? Je toto pro plniče dostačující i ve vztahu k problematice PFAS? Tj. kdy dodavatel prázdného obalu provedl kritickou analýzu možné kontaminace, kterou vyhodnotil, a o tomto poskytl plniči částečné prohlášení o shodě (v souladu s předběžnou metodikou EK)?

Dle přílohy VII výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace umožňuje posouzení shody obalu s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik nedodržení požadavků. Veškerou dokumentaci by tedy měl mít k dispozici výrobce obalu, prohlášení s odkazem na existující dokumentace u dodavatele je nedostačující. Nicméně dle čl. 15 odst. 10 platí, že příslušné dokumenty výrobce zpřístupní do deseti dnů od obdržení žádosti vnitrostátního orgánu. Z pohledu MŽP by mělo být možné při kontrole akceptovat prostou kopii nebo sken od dodavatelů obalů.

Musí plnič opět provést posouzení shody a vystavit nové EU prohlášení o shodě v případě, že prázdnou krabici (která již má prohlášení vystavené dodavatelem/výrobcem) kompletuje a nalepí na ni štítek?

MŽP se kloní k výkladu, že opětovné posouzení shody a vystavení nového EU prohlášení o shodě není nutné. Otázka ovšem není dostatečně vyjasněna na úrovni EU.

Je třeba ve smyslu čl. 15 odst. 6 PPWR výslovně na obalu uvést „výrobce obalu“ „výrobce baleného výrobku“, „dovozce obalu“, případně jiné označení nebo postačí identifikace daného hospodářského subjektu bez určení jeho role v distribučním řetězci?

Na obalu nemusí být uvedeno označení „výrobce obalu:“, „výrobce baleného výrobku:“ nebo „dovozce obalu:“, neboť ani čl. 15 odst. 6, ani čl. 18 odst. 3 tuto povinnost explicitně nestanovují. To platí, pokud je výrobce na obalu uveden a je zároveň i výrobcem obalu. Upozorňujeme ovšem dále na bod 8.

Na obalu bývá povinně nebo dobrovolně uvedeno více hospodářských subjektů v různých rolích (např. provozovatel potravinářského podniku, výrobce výrobku, plnič, distributor nebo dovozce). Musí být výrobce obalu podle čl. 15 odst. 6 PPWR označen samostatně jako „výrobce“, nebo je tato povinnost splněna již tím, že je hospodářský subjekt, který je výrobcem podle PPWR, na obalu správně identifikován, byť v jiné roli?

V případě, kdy výrobce produktu není výrobcem obalu a výrobce obalu má z hlediska označení na základě jiné legislativy jinou roli (např. distributor nebo prodávající) měl by tento subjekt doplnit svou roli výrobce obalu.

Je s ohledem na skutečnost, že je na obalu historicky uvedeno označení výrobce, které však nesplňuje všechny náležitosti podle čl. 15, možné akceptovat toto formálně neúplné označení v přechodném období do 12. 8. 2028? Navrhujeme zvážit takovou přechodnou toleranci s ohledem na očekávané změny pravidel označování obalů v letech 2026 až 2028, dosud nepřijatou harmonizovanou sekundární legislativu, významné investice spojené s opakovaným přeznačováním obalů a rovněž s ohledem na dosud nevyjasněné postavení výrobce u privátních značek.

Od 12. 8. 2026 se povinnosti stanovené PPWR uplatňují v plném rozsahu a členské státy nemohou postupovat v jeho rozporu. Do přijetí adaptační novely zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), však nebude možné uvedené neúplné označení sankcionovat. Je nutné ovšem přizpůsobit označení co nejdříve.

Prodejní obaly jsou identifikovány v souladu s požadavky stanovenými v čl. 15 odst. 5 a 6. Je nutné v případě skupinových obalů, které sdružují již označené prodejní obalové jednotky, identifikovat také tento skupinový obal?

Ano, označeny musí být všechny obaly, včetně skupinových. Od 12. 8. 2026 platí povinnosti podle PPWR a není možné na úrovni členského státu postupovat v rozporu. K sankcím a přístupu kontrolních orgánů viz také bod 9.

Jaký by měl být přístup kontrolních orgánů v případě zjištěného nesouladu s PPWR?

Dle doporučení (FAQ Komise) by nové povinnosti vyplývající z PPWR od 12. 8. 2026 neměly narušit obchodní toky, dodavatelské řetězce ani dostupnost zboží spotřebitelům. Orgány dozoru nad trhem by měly, spíše než uplatňovat přístup zaměřený na sankce, podporovat odpovědné hospodářské subjekty v dodržování nových pravidel, například „zvyšováním povědomí o povinnostech nebo stanovením nápravných opatření s přiměřenou lhůtou pro nápravu“.

Jak to bude s tzv. Zeleným bodem v kontextu čl. 12 odst. 9 PPWR, bude možný doprodej obalů?

Od 12. února 2027 může být symbol ZELENÝ BOD (nebo jiný symbol potvrzující splnění povinností v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce) použit již pouze jako součást QR kódu nebo jiného standardizovaného otevřeného digitálního značení. Cílem tohoto opatření je dle Evropské Komise zamezit matení spotřebitelů ohledně vlastností obalu z hlediska recyklovatelnosti nebo opakované použitelnosti (spotřebitelé interpretují dle Evropské Komise ZELENÝ BOD jako symbol recyklovatelnosti / opakované použitelnosti). Označení obalu výrobku známkou ZELENÝ BOD znamená, že za označený obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující sběr, třídění a recyklaci obalového odpadu. Organizace PRO Europe, která spravuje ochrannou známku ZELENÝ BOD, v současnosti pracuje na aktualizované verzi symbolu, jež by splňovala nové požadavky, a to včetně poskytování informací o třídění spotřebitelům. Doprodej obalů uvedených na trh před 12. únorem 2027 je dle MŽP možný. Požadavek čl. 12 odst. 9 PPWR se vztahuje na obaly poprvé uvedené na trh EU po 12. únoru 2027. Obaly uvedené na trh EU před tímto datem tak jsou od požadavku osvobozeny. Pro jistotu doporučujeme, aby výrobci a dovozci podle PPWR disponovali prokazatelnou dokumentací o datu uvedení zboží na trh.

Existuje nějaký seznam evropských systémů rozšířené odpovědnosti producentů či registrů, kde se může producent za účelem plnění povinností registrovat?

Oficiální seznam na úrovni EU nebyl vytvořen, kontakty na systémy a registry lze však najít na webové stránce EUNR (European National Registers for Packaging), neformální platformy sdružující zapojené členské státy a odpovědné orgány za účelem adaptace PPWR a výměny zkušeností, zejména s ohledem na registry producentů: https://www.eunr.org/national-members.

Jsou v ČR činní pověření zástupci pro rozšířenou odpovědnost producenta podle PPWR?

Ano, pověření zástupci pro rozšířenou odpovědnost producenta podle PPWR se hlásí přímo autorizované obalové společnosti (v rámci plnění za příslušného producenta či producenty). Je případně možné se informovat u autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., o pověřených zástupcích aktuálně působících v ČR.