Novela vodního zákona a další vývoj
Zákon 150/2010 Sb. mění zákon č. 254/2001 Sb. o vodách:
Novela přináší lepší ochranu vod před znečištěním, až pětimilionové pokuty, nová pravidla pro vodohodospodářské práce a jejich povolování a pro nakládání s vodou. Podle novely je možné provozovat malou vodní elektrárnu s povolením od úřadu s platností nejméně na třicet let. Pokud o to majitel požádá, úřad je o stejnou dobu prodlouží.
Cílem novely je převést do českého právního řádu evropská pravidla a omezit administrativní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady. Novela má podle ministerstva zemědělství snížit roční náklady státu i podnikatelů celkem o 240 milionů korun. Podnikatelé by díky nižší administrativě mohli ušetřit až 130 milionů korun.
Novela s odvoláním na ekonomickou krizi nezvyšuje poplatky za čerpání či vypouštění vody. Nezavádí ani poplatky nové, jak tomu mělo být podle původních návrhů.
Novela do rukou vodoprávních úřadů svěřuje rozšířenou pravomoc upravit povolení pro nakládání s vodami. Nově by úřady mohly třeba i zakázat odebírání vody nejen při přechodném nedostatku vody, jak tomu bylo doposud, ale i při mimořádných situacích, požárech a živelních pohromách, při zásahu hasičů nebo armády.
Nově se do zákona dostaly také vodohospodářské úpravy řek. Pod nimi se budou rozumět zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků i na sousedních pozemcích, kterými se podstatně mění přirozená koryta.
Vodohospodářské úpravy budou podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení. Na rozhodování úřadů v případě povodní a jiných krizových stavů se podle novely nemá vztahovat správní řád, rozhodnutí státní správy by nebylo možné dodatečně napadnout.
Pro správnou aplikaci legeslativních změn do praxe jsme pro Vás připravili seminář
Vodní zákon po novele: novinky, povinnosti, ohlašování, poplatky
Termín: 13.4.2011, Praha
Důvody k novele vodního zákona
Velká novela vodního zákona byla nutná pro účely implementace nových evropských směrnic
- o ochraně podzemních vod před znečišťováním a zhoršováním stavu (2006/118/ES)
- o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007/60/ES).
Dále měla naše republika povinnost reagovat na upozornění Evropské komise na neúplnou nebo nesprávně provedenou transpozici Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES).
Kromě toho, cílem této novely vodního zákona je definovat některé nezbytné nové pojmy a změnit některé části dosavadní právní úpravy, které se nějakým způsobem neosvědčily.
Podstatnou novou úpravou je precizování definice odpadních vod. Především se výslovně, v zákoně, stanoví, že za odpadní vody se nepovažují vody odtékající z jednotné kanalizace při dešti dešťovými oddělovači.
Dále je výslovně řečeno, že odpadními vodami nejsou srážkové vody odtékající z pozemních komunikací v případě, že jejich znečištění je řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Z této formulace ovšem může vyplývat, že není-li řešeno případné znečištění těchto srážkových vod z komunikací všeho druhu technickým opatřením, mělo by se jednat vždy o odpadní vody. Takový názor je ovšem prakticky nepřijatelný. Při aplikaci této právní úpravy (§ 38 odst. 2 vodního zákona) bude patrně nutno postupovat podle ustanovení § 38 odst. 13 vodního zákona a přijmout rozhodnutí příslušného krajského úřadu v pochybnostech o tom, zda jde o odpadní vody či nikoliv.
Nová úprava je též v oblasti nakládání se závadnými látkami. Je upravena a prakticky zmírněna řada povinností při nakládání s některými závadnými látkami (§ 39 odst. 4 vodního zákona).
Velmi důležitá je ovšem nová povinnost provádět zkoušky těsnosti staveb a zařízení pro nakládání se závadnými látkami. Od 1.8.2010 lze zkoušky těsnosti provádět jen prostřednictvím odborně způsobilé osoby [§ 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona]. Požadavky na odbornost těchto osob bude stanovena v připravované vyhlášce Ministerstva životního prostředí.
V souvislosti s novelou zákona musí být novelizována řada prováděcích předpisů
- Vyhláška č. 431/2001 sb., o měření množství vody a vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
- Vyhláška o vodních útvarech, způsobu hodnocení jejich stavu a potenciálu silně ovlivněných umělých vodních útvarů, náležitostech programů zjišťování a hodnocení jejich stavu
- Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
- Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku
- Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
- Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění podzemních vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních
- Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
- Vyhláška k rybničnímu hospodaření a kategorizaci rybníků
- Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška, kterou se stanoví veřejné přístavy, ve kterých se rozrušují ledové celiny
- Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly
- Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území
- Nařízení vlády ke sledování, měření a evidenci znečištění odpadních vod (nahrazení vyhlášky č. 293/2002 Sb.)
- Vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Podrobnější přehled změn vodního zákona je uveden v následující tabulce
Část C - Ochrana a využití vod | |||
---|---|---|---|
Bod | Povinnost | Předpisy | Poznámka |
Základní pojmy | Vymezení základních pojmů | § 2a zákona o vodách | Doplnění základních pojmů v novém § 2a. |
Obecné povinnosti | Provádění staveb | § 5 odst. 3 zákona o vodách | Rozšíření povinnosti řešit při provádění staveb i vsakování nebo zadržování a odvádění srážkových vod. |
C2 | Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami | § 8-9, § 11-13 vodního zákona | Povolení k nakládání s vodami není třeba:
Zrušena povinnost podat návrh na prodloužení doby platnosti povolení min. 6 měsíců před skončením platnosti povolení. Nově se žádost podává v kdykoliv v průběhu platnosti povolení a prodlužuje se o dobu původního povolení. Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. |
C4 | Stavební povolení k vodním dílům | § 15, § 15a vodního zákona | Změny v oblasti stavebního povolení k vodním dílům. Nový § 15a Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav. |
C6 | Souhlas vodoprávního úřadu | § 17 vodního zákona | Nová úprava: Souhlas vodoprávního úřadu je třeba k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda. |
C8 | Měření množství vody | § 10 odst. 1 a odst. 3-4 vodního zákona | Zrušena povinnost oprávněného, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, měřit jakost vody. |
C15 | Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních | § 38 vodního zákona |
|
C18 | Povinnosti při zacházení se zvlášť nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami | § 39 odst. 3-6 vodního zákona | Kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen zejména
Vyhláškou budou stanoveny požadavky na odborně způsobilou osobu a záchytné vany. |
- | Uvádění na trh a proddej pracích prostředků | § 39 odst. 10 vodního zákona | Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na prací prostředky
|
- | Nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami | § 39 odst. 11 vodního zákona | Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5 § 39. |
C21 | Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků | § 50 vodního zákona | Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku. |
C22 | Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků | § 51 vodního zákona | Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku. |
C25 | Vlastník vodního díla je povinen plnit stanovené povinnosti | § 55-62 vodního zákona | Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických pracía vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod. Vlastník vodního díla je povinen
Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení. Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu. Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi. |
C27 | Platba za odebrané podzemní vody | § 88 vodního zákona | Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2 § 88. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá ČIŽP na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem. |
C28 | Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových | § 89-98 vodního zákona | Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel. |
C29 | Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních | § 100 vodního zákona | Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok. |
C30 | Platba za odebrané povrchové vody | § 101 vodního zákona | Povinnost uhrazovat platbu za odebranou povrchovou vodu z vodního toku má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody. |