Zdravotní a ekologická rizika bioodpadů
Riziková je zejména aplikace nedostatečně zpracovaných biologicky rozložitelných odpadů (BRO) do půdy, která je citlivým ekosystémem zapojeným do potravinového řetězce. Existuje několik možných rizik - mikrobiologická rizika pro člověka, zoocenózy z přítomných patogenních a podmíněně patogenních mikroorganizmů. Dalším rizikem je přítomnost biologických i chemických toxických a ekotoxických látek, dále toxicita způsobená akumulací těžkých kovů a dalších nebezpečných látek ve vodě a v půdě, které přecházejí do rostlin, zvířat a lidí. Rizikem je také přímá nebo latentní forma mikrobiální kontaminace potravního řetězce a vody.
Za zatím největší zdravotní riziko, které v ČR při nakládání s BRO vzniká, je nutno neustále považovat riziko možné kontaminace prostředí infekčními zárodky přítomnými ve směsi materiálů v některých kategoriích BRO. Vzhledem k tomu, že oblast výskytu toxických látek anorganického původu, především toxických kovů, je dostatečně známá, v analýze rizik je nutné se především věnovat pro-blematice mikrobiologické kontaminace a následných rizik z ní vyplývajících. Pochopitelně je nezbytné při nakládání s BRO sledovat i problematiku chemických polutantů.
Zdravotní rizika přímo souvisí s původem a složením odpadu. V případě, že mezi BRO jsou brány i kaly z ČOV, lze za největší zdravotní riziko pro lidi a zvířata počítat obsah patogenních mikroorganismů a toxických chemických látek v kalech. Možné riziko vzniká pro celou oblast nakládání s tímto odpadem, od jeho vzniku až po jeho odstranění nebo využití.
BIOLOGICKÁ RIZIKA
Nakládání s BRO může s sebou přinášet nebezpečí rozšiřování patogenních organismů pro lidi a zvířata i rostliny. Kromě posouzení výskytu patogenních mikroorganismů v konečném produktu zpracování je třeba sledovat i možnost šíření patogenních mikroorganismů během celého procesu nakládání s BRO. Mezi nakládání s BRO patří sběr odpadu, jeho transport do míst dalšího zpracování, jako je například kompostování, anaerobní rozklad, příprava alternativních paliv a některé další procesy včetně pyrolýzy. Při těchto operacích jsou pracovníci vystaveni bioaerosolům, které při manipulacích vznikají. Bioaerosoly obsahují i různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být patogenní či mohou mít alergizující účinek. Vzniká tak nebezpečí ohrožení veřejného zdraví. Je proto nezbytné při nakládání s BRO věnovat zvýšenou pozornost především hygieně pracovního prostředí.
BRO s vysokým podílem biologicky snadno odbouratelných látek umožňují masivní množení autochtonních mikroorganismů. V průběhu skladování či transportu se počty mikroorganismů velmi rychle mění, s časem vzrůstají a mohou tak ohrožovat zdraví lidí a zvířat i rostliny. Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Přímo ohrožené jsou dýchací cesty a mohou být alergizující i na pokožku.
Mikroorganismy z BRO tedy mohou ohrozit lidské zdraví vyvoláním infekčních onemocnění, vyvoláním alergií a produkcí toxických látek.
BRO pravidelně obsahují patogenní mikroorganismy. Platí to i o materiálu pro zakládku kompostu. Podle dostupné literatury jsou bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella, Proteus, Serratia Pseudomonas obsaženy ve většině vzorků domovních odpadů. Avšak byly nalezeny i další rody bakterií jako Salmonella, Hafnia, Aeromonas, Escherichia, Acinetobacter, Staphylococcus a Kluyvera. Ty se však vyskytovaly jen v menšině vzorků. Proto při zacházení s těmito odpady, jejich kompostování, sběru a dopravě jsou ohroženi citliví lidé s chorobami dýchacích cest.
Nejběžnějšími alergeny například při kompostování a manipulaci s bioodpady jsou spóry plísní. Jejich četnost je velká, protože plísně se množí růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Teplo, které vzniká při hnití bioodpadu, podporuje růst plísně patogenní pro lidi Aspergillus fumigatus. Spóry této plísně produkují toxické látky s alergizujícími účinky. Toxické účinky se projevují jen při velmi vysokých koncentracích spór, alergické reakce na spóry se však i citlivých jedinců mohou objevit i při velmi nízkých počtech.
PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK
Při sběru odpadu musí být celý systém zabezpečen tak, aby nedocházelo k ovlivňování životního prostředí zápachem. Sběr nesmí být zdrojem výskytu hmyzu a hlodavců. Tím se zajistí minimalizace přenosu možných infekčních onemocnění. Musí být zajištěny vhodné sběrné nádoby a jejich čištění a dezinfekce.
Pro svoz odpadu je vhodné zajistit přepravní obaly, jejich čištění a dezinfekci, a stanovit vhodné časové intervaly svozu tak, aby se zabránilo hnití odpadu a vzniku rizikových faktorů výše uvedených.
Při umisťování závodů, které zpracovávají biodegradabilní odpady, je nutné posuzovat několik kritérií. Je to zejména složení zpracovávaných odpadů a technologie jejich zpracování, vzdálenosti umístění technologického zařízení od obytných a rekreačních aglomerací, vodních toků a ploch, zdrojů pitné vody, dalších zemědělských a městských aglomerací, dále vzdálenost od povrchových vod a ochranných pásem nebo možná kontaminace podzemních vod. Pozornost je třeba věnovat zabezpečení průsaku do podzemních a povrchových vod ve smyslu platných zákonů o ochraně povrchových a podzemních vod, s ohledem na charakteristiku zpracovaného odpadu a technologii zpracování nebo opatření k omezení misí pachů při celém cyklu nakládání s odpady včetně zařízení pro zpracování biodegradabilních odpadů, návrh systému kontroly a měření ve smyslu platné legislativy na ochranu ovzduší. Minimalizace rizik pocházejících ze zpracovatelských závodů je postavena na minimalizaci emisí prachu a zápachu, zanášení odpadu větrem, hluku a dopravního provozu, výskytu ptáků, parazitů a hmyzu, vzniku aerosolů a opatření na ochranu pracovníků, kteří nakládají s odpady.
Nezbytnou součástí biologické úpravy BRO je jejich hygienizace - způsob úpravy bioodpadu, který vede k redukci počtu patogenních organismů, které mohou způsobit onemocnění člověka nebo zvířat.
MUDr. Magdalena Zimová
Státní zdravotní ústav
Zdroj: odpady.ihned.cz
